Novinář, spisovatel a nebo rovnou filmař? Už na gymnáziu jsem věděl, že něco z toho bude moje cesta. První ránu jsem ale dostal v roce 2005, když jsem se hlásil na FAMU na režii. Dal jsem dohromady tým lidí a natočil jsem svůj první film, který mi tenkrát přišel skvělý. Dneska bych si ho do rámečku nedal. Samozřejmě mě nevzali.

Ale já to nevzdal. A tak jsem se dostal k novinařině, nejdřív v celostátním deníku a pak v České televizi. Právě tam jsem pracoval s těmi nejlepšími kameramany a hodně jsem se od nich naučil. Časem jsem ale pochopil, že ačkoliv je to skvělá zkušenost, něco mi pořád chybí. Tak moc, že jsem si musel odjet vyčistit hlavu na Nový Zéland. Na rok.

Po 6 letech ve veřejnoprávní televizi tak přišel čas postavit se na vlastní nohy a poprvé vzít do ruky kameru. Od té doby jsem ji už nikdy nepustil.